sobota 31. března 2018

Svátky jara

... Velikonoce ...
Dnes jsem napekla mazance, stejně jako loni 4, ale nějak se nepovedly.
Byly řidší a tak se na plechu rozplesky, takže jsou z nich vlastně placky. :o)
Fotit se dají jen nakrájené, ale na chuti jim to neubralo.
Beránka ještě musím polít čokoládou, toho načneme až v úterý.









Minulý pátek jsem si nakoupila kytičky do truhlíků a květináčů 
a o víkendu nasázela.



Zelené pivo na Zelený čtvrtek jsem toužila ochutnat už pár let, ale stále nebyl čas.
Až když jsme si dnes zašli na žebra do minipivovaru Kněžínek, 
kde Zelenou 11° ještě čepovali, byla volba jasná.




A co Vy, už jste ochutnali zelené pivo a chutnalo? Mně ano. :o) 
Přeji Vám krásné velikonoční svátky 
plné klidu a pohody.
Dáša F.



neděle 25. března 2018

Zastavení v lomu

... Rabí ...
Občas jezdím kolem, ale nikdy jsem o tomto místě nevěděla. 
Až když jsem něco hledala na Seznamu na fotografických mapách, 
objevila jsem jezírko vedle silnice a u něj pár fotek. 
Ty mne zaujaly a hned jsem věděla, že až příště pojedu kolem, 
musím se zde zastavit.
A tak se také stalo. 
V pátek jsem měla cestu do Sušice a odpoledne jsem se vracela přes Rabí.
Hrad byl v šedivém oparu, na ten se podívám jindy, až se bude vše zelenat, 
ale na lom jsem chtěla za každého počasí.
Zajímalo mne, co uvidím a byla jsem mile překvapena. 
Skutečnost předčila očekávaní a já se procházela kolem lomu.
Došla jsem i tzv. do prvního patra, do dalších jsem si netroufla,
byla jsem sama a kdybych někde uklouzla, nikdo by mne nezachránil. :o)
Ale i tak jsem si pohledy na zatopený lom užila. 
Jestli chcete, pojďte si je užít i Vy.











Přeji Vám krásnou neděli.
Dáša F.

úterý 20. března 2018

Co se do výzvy

... nevešlo ...
Jak jsem minule slíbila, podělím se s Vámi ještě o pár fotek, 
které jsem nafotila do výzvy, ale nepoužila.

Pondělí, 5.3.  Tvrz Vrchotice




a Bláhova Lhota, Křížkův mlýn



Úterý, 6.3. J. Hradec





Středa, 7.3. 
Samsonova kašna na Náměstí Přemysla Otakara II.


Čtvrtek 8.3.
Zřícenina větrného mlýna Příčovy






Pátek. 9.3.
Zámek Strakonice






V sobotu jsme byli na večeři 
a ještě rozkvetlé sněženky z neděle 11.3.


Tak to je tečka za výzvou 7 dní, 7 fotografií.

Dle ohlasů a dle, pro mne nečekané, účasti, věřím, že se Vám výzva líbila 
a že jste se podívaly na všechny přihlášené příspěvky zde.
Ještě jednou Vám děkuji za účast 
a také děkuji všem, které k výzvám napsaly komentář.
Ten vždy potěší.

Mějte krásné dny 
Dáša F.

Dnešní ráno - všude bílo, 
ale odpoledne už přichází jaro, i to astrologické.
Sluníčko a všude zeleno. Tak snad už to vydrží. :o)




sobota 17. března 2018

Upršené pondělí

... a den pod mrakem ...
V pondělí jsem odjela na dva dny pracovně do západních Čech. 
Cesta do Tachova (200 km) celá propršela, 
místy lilo, někde jen deštíček, ale stále pod mrakem. 
Ubytování jsem si sehnala už v neděli, na hotelu vedle zámku v Horšovském Týně.
Chtěla jsem se ubytovat a pak zajít na prohlídku okolí zámku.
Když jsem v Tachově měla vše hotové, jela jsem se tedy ubytovat. (Dalších 40 km)
Ovšem, myšlenka na prohlídku zámecké zahrady díky dešti vzala za své 
a tak jsem si řekla, že si zajdu nejdřív na večeři, pak do sprchy a z ní zalezu pod peřinu.
Jenže pak se  to stalo.
Přestalo pršet a místy vykouklo sluníčko.
Začala jsem po cestě oživovat myšlenku na procházku kolem zámku 
a tak jsem už jenom doufala, že sluníčko ještě snad půl hoďky vydrží.
Zaparkovala jsem před hotelem, na recepci jsem nahlásila, že se přijdu ubytovat později, 
paní recepční mne nasměrovala do zahrad a já jsem se šla kochat.
Stihla jsem to na poslední chvíli, ale bylo mi dopřáno několik desítek minut 
zapadajícího sluníčka. Já vím, že už to zní neuvěřitelně, ale opravdu se to stalo. 
Tentokrát jsem neměla ani odvahu si něco takového přát.
Stála jsem před zámkem a dívala se na odraz zapadajícího slunce. 
Byla jsem tam sama, bez Míry .... a tak jsem mu musela zavolat, co vidím.
Když jsem přijela v úterý domů, ukazoval mi pár fotek z telefonu, 
kdy asi 10 minut po našem hovoru ta úžasná žlutá se ukázala i u nás doma.







A je po sluníčku.
Pokračuji procházkou kolem zámku.




Vlevo za věžičkou je hotel.
Vidíte kosáka?


Zrcadlení v kalužích.



Pohled z okna hotelu.


A ještě pohled ze zahrady hotelu, 
za oknem vlevo nahoře byl můj pokoj. :o)


Je úžasné, že i když jsme byli s Mírou tak daleko od sebe, zahlédli jsme stejnou žlutou, 
stejný západ.


A co vy, také jste ho takto viděli, 
nebo u vás bylo stále zataženo?

Mějte příjemný víkend.
Dáša F.