středa 28. června 2017

Židova strouha

... u Bechyně ... 
 je místo, které chci od minulého roku navštívit 
a termín se stále posouval. 
Až do této neděle, kdy jsme se domluvili se známými 
a vyrazili na, pro mne dlouho plánovaný, výlet.
Pár fotek z místa jsem viděla, ale nevěděla jsem do čeho jedeme, 
jenom, že se místy můžeme brodit. :o)
Skutečnost předčila očekávání a určitě se sem ještě někdy rádi podíváme. 
Tak se pojďte podívat s námi.



Loňský pohled na Židovu strouhu 
  z vysuté lávky na protějším břehu.


  A od tohoto okamžiku jsem věděla, 
že se na druhý břeh Lužnice musíme někdy vypravit.


Výprava se uskutečnila v nejlepším období, :O)
počasí skvělé, voda úžasná.









Tak trochu splněný sen, vlastně hodně.
Pro mne to byl úžasný zážitek z místa, které máme takřka za humny.
V Bechyni jsme si zašli na oběd 
a pokračovali na blízkou zříceninu.
Ale o tom až příště.

Také máte místo, kam se chcete dlouho podívat 
a z nějakého důvodu se nedaří ho navštívit ?
Já už ne.  Zatím. :o)

Přeji všem krásnou středu.
Dáša F.

neděle 25. června 2017

Starý pivovar

... v Chýnově ...

Ve čtvrtek jsme se vydali do Tábora,
 protože mi manžel chtěl koupit staro nový objektiv. 
Ten můj už letos dosloužil. Sešli jsme se s člověkem, 
který ho prodával, objektiv vyzkoušeli a koupili.
No, a když už jsme byli na cestách, tak jsme se zajeli podívat do Chýnova, 
kde mají úžasný, starý pivovar.
Místní ho chtějí zbořit a místo něj postavit sportovní halu. 
Jenže vše je jinak a nyní se čeká, zda ministerstvo kultury vyhlásí 
 pivovar za kulturní památku. A to prý může trvat i několik let. 
Já nejsem místní, ale radši bych byla pro záchranu takto staré 
a vzácné budovy, která zde stojí od roku 1581 a téměř 25 let chátrá, 
než pro výstavbu sportovní haly v centu města.
 I když chápu, že je to věcí vkusu, finančními možnostmi obce a potřebami obyvatel.

Místo muškátů.  Asi dobře hnojí. :O) 
Ne, to byl vtip. 
Nás tyto stavby opravdu berou.








Byla místa, kam jsem se opravdu bála šlápnout, 
ale s foťákem v ruce prostě musím jít dál.



Tady, v podkroví, už jsem to hodně rozdejchávala.






Jsem ráda, že jsme toto místo navštívili, 
protože nevíme, jaký osud ho v budoucnu čeká.

A co vy a staré stavby, také vás berou?

Mějte krásnou neděli
a moc děkuji za všechny milé komentáře, které mi píšete.
Hodně mne těší a mám z nich radost.

Dáša F.


čtvrtek 22. června 2017

Dvoumetrový hoblík


... vyhozený, starý, nepoužívaný ...

 jsme dostali od taťky, který ho našel při likvidaci trámů ze staré půdy.
Měří 2,2 metru a myslíme si, že s ním museli pracovat 3 chlapi najednou.
Je opravdu hodně těžký a práce s ním musela být obrovská dřina.
(Prý se používal na trámy na krovy.)

Místo jsme mu našli na domácí dílně,
 pod ním stará, rozpadající se lavička, čekající na nátěr. (Záchranný)
Přesto, že se lavička už skoro rozpadá, stále je hodně frekventovaná, 
hlavně odpoledne, protože je ve stínu. :o)
Hnízdečko je letošní, manžel ho objevil  za dílnou na žebříku.
Jako dekorace přidán ještě malý, též nepoužívaný hoblík.
Ze starého hoblíku máme skvělou poličku.





Včera jsme byly s dcerou  na samosběru jahod 
a přivezla jsem si jich plný košík.
Jsou přímo výstavní.



 A ještě mini Pavlova. 
Dcera ani syn ji také nikdy nejedli, proto jsem upekla každému jednu. 
Chutnala báječně, boule za ušima.se dělaly nám všem :o)
Letos už další nepeču, je to kalorická bomba, 
ale výborná.


A co vy a sezónní pečení?
Máte své oblíbené letní recepty?
Přeji krásný čtvrtek 
a moc děkuji za návštěvu a milé komentáře k minulým příspěvkům.

Dáša F.

neděle 18. června 2017

U nás

... na terase ...
trávíme každou volnou chvilku.
Letos ji ladím do růžova. 
Loni jsem dostala dva růžové, vzpřímené muškáty a tím to začalo.
Muškáty jsem letos přikoupila, jeden z loňska přežil, 
dále jsem dokoupila tmavě růžové polštářky, (ty zelené podsedáky mám už pár let) 
a také novou deku na chladnější letní večery.
Nejdříve tmavě růžovou a pak, co kdyby bylo třeba dek více, i zelenou.
Pod pergolou trávíme celé léto. Buď sami, nebo s rodinnou a přáteli. 
Grilujeme, popíjíme, bavíme se.




Původně bílou lavici chtěl brácha (loni, po koupi starého domu) vyhodit
a tak jsem si jí opravila a znovu natřela. Po našem.
Manželovi jsem zničila brusku, prý, kdyby mi tu lavici vyrobil,
vyšla by levněji. Jenže stejně nemá čas a tak bych jí nikdy neměla. :O)


Loňské úpravy.






Moje první Pavlova. Tip a recept od Ály zde.
Alenko děkuji, byla výborná, i když  mi trochu popraskala a jahody jsou malinké.


Zato mám jednu sedmijahodu pro štěstí. :O)



Přeji krásný zbytek neděle 
a užívejte si léto na terase, pod pergolou 
i jen tak na zahradě, nebo v přírodě.

Dáša F.

pátek 16. června 2017

A jedeme dál

... kolem jezera Traunsee ...

Když jsme v městečku Gmunden sjeli k jezeru, 
nemohli jsem se na tu nádheru vynadívat. 
Sedli jsme si chvilku v parku a koukali na jezero a kochali se.
Bylo to úžasné zastavení, zpomalení, neuvěřitelný klid všude kolem. 
Připadala jsem si jako v ráji a nechtělo se mi ani pokračovat.
Jenže necelá půlka cesty ještě pře námi a tak jsme šlápli do pedálů 
a popojeli k zámku.


Zámek Ort.



Zastávka na pizzu a pivko.


 Kříž ve vodě.


 Moje maličkost ve vodě. :o)


Kaple Johannesberg.




 No a už se blížíme k cíli. 
Poslední, táhlý, šestikilometrový stoupák, kolem překrásných kaskád.
Tady jsem musela koukat  jen asi metr před přední kolo  (nebo na řeku)
a nedívat se dopředu na to stoupání, jinak jsem kolo tlačila. 
A přiznávám, párkrát jsem ho opravdu tlačila.
Chvílemi mne braly křeče do zadní části stehen.
Cíl stále v nedohlednu a já to chtěla v jednom místě zabalit, :o)  
ať si pro mne přijedou.
Naštěstí to bylo už  jen pár desítek metrů k autobusu.
Manžel vyjel zatáčku lesem a volá na mne, že už jsme u parkoviště.
Nastal slastný pocit a obrovská úleva.



Kola se nakládají a já jdu fotit poslední jezero na naší trase.
Langbathsee.





A protože bylo vedro a voda úžasně teplá,
 musela jsem se vykoupat. Byla to třešnička na dortu. 


Tato trasa se zařadí mezi druhou nezapomenutelnou.
 Tu první vám jednou také popíšu.

A co vy, jak jste zdatní na kole?
Mne tělo bolelo ještě dva dny po akci. :o)

Děkuji všem, kdo dočetl až sem 
a také těm, kdo mi zde nechávají milé komentáře.

Zdraví Dáša F.